Hříběcí nákaza

Diagnostika původce onemocnění je založena na bakteriologické kultivaci a následné identifikaci metodou MALDI-TOF nebo na jeho přímé molekulárně genetické detekci. U izolovaného původce jsme schopni provést testování jeho citlivosti antimikrobiálním látkám. Dále lze provést diagnostiku titru protilátek v krevním séru.

KONTAKT

MVDr. Tomáš Černý
770 118 912
tomas.cerny@svupraha.cz

Popis

Původcem onemocnění je Streptococcus equi subsp. equi, což je G+ kokovitá fakultativně anaerobní bakterie způsobující vysoce nakažlivé onemocnění mladších věkových kategorií koní. Onemocnění je charakteristické vysokou úrovní morbidity zvířat s nízkou hladinou mortality a enzootickým průběhem nákazy. Primární přenos se děje kapénkovou infekcí a následně se přenáší i zánětlivými sekrety. Původce může perzistovat v prostředí stáje až 2 měsíce. Inkubační doba choroby je nejčastěji 3-6 dní.

 

Bakteriologie

MVDr. Kateřina Kučerová
770 118 907
katerina.kucerova@svupraha.cz

Bakteriologie

MVDr. Eva Patrasová
770 147 408
eva.patrasova@svupraha.cz

Výsledky a informace virologie a sérologie

Ester Kučerová
251 031 302
ester.kucerova@svupraha.cz

Časté dotazy

Jaký materiál je potřeba odebrat ke kultivačnímu vyšetření?

Nejlépe hluboký stěr z horních cest dýchacích nebo obsah vzdušného vaku na transportním médiu s aktivním uhlím Amies. Odběr vzorků doporučujeme provést před započetím léčby.

Kdy zvolit PCR detekci původce hříběcí?

Z našich zkušeností vyplývá, že molekulárně genetická detekce původce je vysoce senzitivním nástrojem pro rychlý screening stáda při podezření na přítomnost původce. Dále je úspěšně používána v průběhu ozdravování stáda po ukončení terapie. Pro vyšetření je nezbytné zaslat tampon bez aktivního uhlí. Samotný odběr se provádí obdobně jako v případě bakteriologické kultivace.